Pracovní verze. Texty a nahrávky nejsou konečné.

Zastavení 03

Boleslav Chrabrý

Socha králeUlice B. Chrobrego, u Staré radnice

Ve zkratce

Tato část se připravuje.

Celý příběh

Nahrávka se připravuje.

Text nahrávky

Postava prvního korunovaného vládce Polska je jedním z nejdůležitějších symbolů Gniezna, jak v městském prostoru připomínají jeho pomníky i název hlavní ulice, jejímž patronem je nepřetržitě po celou dobu polské správy. Nikdo v Gniezně nepochybuje, že právě hrdému synovi knížete Měška I. vděčí město za svůj prudký rozvoj v raném středověku a že to byly králova prozíravost a obratnost, které na věky spojily dějiny Polska s tímto městem.

Za jeho vlády se hradiště rozvíjelo obrovským tempem a samo se stalo hlavním náboženským, vojenským a politickým střediskem vznikajícího státu Piastovců. O síle této moci svědčí zápis kronikáře zvaného Gall Anonym, který zaznamenal, že Boleslav mohl z Gniezna vyslat do boje celých 1500 obrněnců a 5000 štítonošů. Žádné jiné piastovské hradiště nedokázalo postavit tolik ozbrojenců. Králi nepřátelsky naladění se tedy měli čeho bát. Koneckonců také díky Boleslavu Chrabrému bylo jméno města, zapsané už na královském denáru, známé v západní Evropě díky kultu biskupa Vojtěcha, jehož tělo po jeho smrti v roce 997 král vykoupil a uložil právě v Gniezně. V roce 1000 se nad jeho hrobem setkali Boleslav I. a Ota III. Císařova pouť je dnes považována za symbolické gesto začlenění piastovského Polska do křesťanského společenství evropských států.

Událost zvaná „Hnězdenský sjezd“ rezonuje i dnes. Od roku 1997 se v Gniezně konají další sjezdy, které vyjadřují starost o jednotu a mír Evropy s jejími křesťanskými kořeny. Právě z Gniezna vycházejí poselství intelektuálů k národům našeho kontinentu, podobně jako tomu bylo před více než tisíci lety na tomtéž místě. Návštěva Oty III., nesmírně důležitá pro tehdy se upevňující polskou národní identitu, se stala předzvěstí první polské královské korunovace. V roce 1025 přijal Boleslav insignie moci ve zdejší arcikatedrále. Tím se zhmotnily jeho plány vytvořit plně křesťanskou monarchii, která od té chvíle navždy vepsala Polsko do proudu dějin evropského kontinentu a z Gniezna učinila město korunovací, k nimž zde došlo ještě čtyřikrát. Proto se o něm mluví jedním dechem s tak známými korunovačními městy, jako jsou Řím, Cáchy nebo Remeš. Boleslav Chrabrý se z koruny bohužel těšil jen krátce, zemřel ještě téhož roku a uvrhl země, které sjednotil, do smutku.

Všechna zastavení