Zastavení 15
Králík Radní
Ve zkratce
Tato část se připravuje.
Celý příběh
Nahrávka se připravuje.
Text nahrávky
Gniezno se po lokaci podle magdeburského práva, k níž došlo pravděpodobně v letech 1238-1239, stalo novou městskou obcí, vyňatou z pravomoci státních úředníků a královských starostů. Nyní městskému organismu vládl fojt, který odpovídal přímo králi. Byla to nejen důležitá, ale i výnosná funkce, znamenala totiž bohaté obročí, například v orné půdě nebo v příjmech z hospodářských zařízení, jako byly mlýny. A stojí za to dodat, že tato funkce byla tehdy dědičná. Při správě města pomáhali fojtovi purkmistr s městskou radou a nová obec Gniezno zahrnovala takzvané „město v hradbách“, tedy Wzgórze Panieńskie, chráněné obrannými hradbami a příkopem, které tvoří dnešní náměstí Rynek a nejbližší uličky. Radnice, místo, kde zasedala městská rada, stála v severní části tržiště. Její přesnou polohu můžeme vidět podle obrysu jejích základů v dlažbě náměstí. Stejně jako stará zástavba lokačního města je vyznačena červenými dlaždicemi. Městská rada plnila důležité funkce, například vyřizovala různé záležitosti měšťanů. Všechna vydávaná rozhodnutí se pečetila, ale bohužel žádná pečetidla ani městské pečeti z období od XIV. do XIX. století se do našich dnů nedochovaly. Požáry, které stravovaly město, zničily také část fojtských knih a knih městského soudu.
Když mělo Gniezno svou městskou radu, mělo také městského písaře příslušejícího k samosprávě. Městský písař měl hodně práce a přibývalo jí, jak narůstala písemná agenda. Pro soudní a občanské záležitosti pro něj dokonce vznikla kancelář. Městský písař byl nejen zběhlý v psaní a korespondenci, ale měl i právnické vzdělání. Stávalo se, že také učil ve škole. Obecní úřady musely pečovat také o kvalitu a stav městských hradeb, ty však nebyly vždy takové, jak by si obyvatelé přáli. Například v roce 1621 podala šlechta stížnost na městské úřady kvůli zanedbávání v této věci. „Brány nemají vrat. To vše z nedbalosti purkmistra Pawła Korzeniowského, který sám za svým domem zeď rozebral a udělal si tam kotlinu k pálení kořalky, což hned po jeho vzoru udělali i jiní,“ můžeme si přečíst v protestu podaném na představitele města.