Zastavení 28
Lokační město
Ve zkratce
Tato část se připravuje.
Celý příběh
Nahrávka se připravuje.
Text nahrávky
Gniezno jako ústřední středisko Polanů se vyvinulo z knížecího hradu a z dalších předhradí, která k němu přibývala na Wzgórze Lecha, tedy tam, kde stojí katedrála. Dnes však jeho centrum spojujeme s náměstím Rynek. Když se v arcikatedrále odehrávaly nejdůležitější historické události spojené s počátky naší státnosti, právě tady se nacházela obchodní osada, která těžila z tak důležitého sousedství, jakým bylo sídlo knížat. A právě toto místo se stalo počátkem města v tom smyslu, jak ho chápeme dnes. Představme si, že náměstí Rynek bylo před staletími, když se stávalo městem, výš asi o 6 metrů. Další požáry, nivelační práce a přestavby terén postupně snižovaly. O důležitosti tohoto místa svědčí také dávné obchodní stezky, které se tu křížily a které spolu s tak důležitým sousedstvím knížecího hradu podmínily jeho další rozvoj jako místa obchodní směny. V roce 1875 byl v okolí města nalezen poklad se stříbrnými arabskými mincemi, což svědčí o dalekém dosahu Gniezna jako významné tržní osady. Začali sem přicházet řemeslníci a obchodníci a samotná osada se začala měnit v silné hospodářské středisko, což už byla přímá cesta ke vzniku dynamického městského centra.
A tak se stalo na náměstí Rynek, kterému se také říká Wzgórze Panieńskie, tedy Panenské návrší, podle kláštera klarisek, který u něj kdysi stál. Gniezno jako první z velkopolských měst získalo takzvanou lokační listinu podle magdeburského práva, ale dokument, který to dosvědčoval, se do našich dnů nedochoval, protože pravděpodobně shořel při velkém požáru města nebo během vpádu křižáků. Lokace města proběhla pravděpodobně v letech 1238–1239, a vyplývá to z listiny Vladislava Odonice, knížete velkopolského, který záležitost kláštera v Lubiąży opatřil místním určením „in Gneznensi civitate“, což znamená „ve městě Gniezno“. Bohužel kvůli chybějící lokační listině nelze jednoznačně určit, s jakými výsadami byla lokace města spojena, ale z potvrzení práv, které vydal Zikmund Starý v roce 1520, víme, že Gniezno bylo vyňato ze zemského práva a nepodléhalo pravomoci státních úředníků ani královských starostů. Občané ve věcech života a smrti odpovídali výhradně městskému fojtovi a ten králi.