Zastavení 29
Současné urbanistické uspořádání
Ve zkratce
Tato část se připravuje.
Celý příběh
Nahrávka se připravuje.
Text nahrávky
Noc z 27. na 28. května 1819 nebyla pro město tragická jen svými bezprostředními následky, její důsledky navždy změnily vzhled a další vývoj Gniezna. Velký požár, který vypukl pravděpodobně kvůli neopatrnosti v domě galanterníka Icka Ephraima, strávil celých 245 budov. Živel řádil celých 5 hodin, než se ho podařilo zkrotit. Teprve svítání ukázalo rozsah katastrofy. Téměř celé město „v hradbách“ lehlo popelem; naštěstí se zachránila katedrála i s přilehlými budovami. Obyvatelé Gniezna museli ve své historii znovu zvedat město z popela. Díky rozhodným správním krokům přijíždí do města už 1. července vládní a stavební rada s projektem regulace města po požáru. Jmenoval se Adler. Do té doby bylo prostorové uspořádání města jen rozvinutím toho středověkého, dost nahodilého, a nikdo nepochyboval, že obnova Gniezna musí proběhnout v duchu západoevropských měst. Pro vyhořelé to byla skutečná revoluce. Adler navrhl vytvořit pohledovou osu od katedrály k náměstí a dál k evangelickému kostelu. Náměstí Rynek mělo tentokrát dostat pravidelný tvar. Některé radovy nápady narazily na odpor samotných obyvatel a zčásti i Výboru pro obnovu, ale hlavní Adlerovy myšlenky se dostaly do fáze realizace. Vzhledem k tomu, že při novém rozparcelování kolem náměstí Rynek už nebylo možné umístit všechny dřívější majitele nemovitostí, bylo rozhodnuto rozšířit město východním směrem. Mělo tam vzniknout Nové Město jako protiváha k ústřednímu náměstí města, pocházejícímu ještě z doby lokace Gniezna. Podle představ stavebních inspektorů mělo v místě dnešních kasáren v ulici Sobieskiego vzniknout nové velké tržiště. Nic z toho nebylo. Vzdálenost od dosavadního centra města a nepříznivé základové podmínky způsobily, že zájem o vytyčené parcely byl téměř nulový. Tato část města se v pozdějších letech zastavovala mnohem pomaleji a teprve rozhodnutí postavit kasárna pro pěchotu způsobilo, že tam rychleji přibývaly obytné budovy.
V důsledku obnovy města po požáru z roku 1819 dnes vidíme krásnou a zachovanou pohledovou osu a obdivovat katedrálu z náměstí Rynek nebo z okolí bývalého evangelického kostela je možné dodnes. Město se rozrostlo také podél dávných, ještě středověkých obchodních cest dnešních ulic Dąbrówki a Warszawska a podél nově vytyčené ulice Bolesława Chrobrego, která se stala nejdůležitější ulicí města. Nechyběly však kritické hlasy, že tehdy realizované plány jsou krátkozraké a soustředily se jen na část města a jeho okolí bez ohledu na osady kolem města, které s ním přece už byly pevně srostlé. Je na tom hodně pravdy. Dnes nechybějí úzké a křivolaké uličky, které někdy vedou do „slepých uliček“, ale přesto se Gniezno po odstranění zbytků městských hradeb a zasypání příkopů mohlo spojit se sousedními jurydikami a vytvořit větší městský organismus, jehož uliční síť v dnešním centru funguje téměř beze změn.