Pracovní verze. Texty a nahrávky nejsou konečné.

Zastavení 09

Králík Piastovský Bojovník

Postava králíkaUlice Łaskiego, u vstupu na náměstí św. Wojciecha

Ve zkratce

Tato část se připravuje.

Celý příběh

Nahrávka se připravuje.

Text nahrávky

Stát! Kdo tam?! Á, to jste vy, turisté... No dobře, můžete sklopit štíty a schovat ty své podivné svítící obdélníky, kterými fotíte. Vítejte na úpatí katedrálního návrší, hned u vstupu na náměstí Świętego Wojciecha, náměstí svatého Vojtěcha!

Tady mě máte: Králík Piastovský Bojovník. Vidíte tu mohutnou přilbu na mé hlavičce? Ten hrdý štít, mistrně kovanou sekeru a kroužkovou zbroj? To je pravá bojová výstroj z dob, kdy se rodilo Polsko. Moji ušatí kamarádi vám vyprávěli o králích, dámách a písařích, ale řekněme si upřímně, nebýt nás, nelítostných a věrných bojovníků knížecí nebo královské družiny, žádný vládce by se na trůnu neudržel ani pět minut. Poslouchejte pozorně, protože vám povím, jak vypadal skutečný, tvrdý život piastovského bojovníka. Číhám tady, v ulici Łaskiego, protože je to strategicky ideální místo k obraně hradiště. Před více než tisíci lety jsme odsud sváděli boje, o jakých se vám ani nesnilo. Byli jsme elitní armáda, takzvaná obrněná družina. Kdo nás vydržoval? Sám Měšek I. a potom Boleslav Chrabrý. Vládce nám dával všechno: žold, koně, zbraně, a dokonce... domy pro naše rodiny a jídlo. Na oplátku jsme museli být připraveni na každé jeho kývnutí, na každou nebezpečnou výpravu nebo k obraně prvního hlavního města, kde se nacházela velká pokladnice plná zlata a stříbra.

Když už stojíte před náměstím Świętego Wojciecha, musím vám povědět o roce tisíc. To pro mě byla nejhorečnatější doba služby. Do Gniezna, ke hrobu biskupa Vojtěcha, putoval sám římský císař Ota III. Představte si ta bezpečnostní opatření. S kamarády z družiny jsme stáli v plné zbroji podél cesty. Boleslav Chrabrý chtěl na slavného hosta udělat dojem, a tak nám přikázal obléknout nejdražší brnění. Kronikář Gall Anonym pak psal, že císař Ota při pohledu na nás oněměl a vykřikl: „U římské brady! To nejsou obyčejní bojovníci, to jsou zástupy králů!“ No jasně! Když Poláci někoho hostí, tak s pompou. A sám císař na znamení uznání sňal ze své hlavy diadém a vložil ho na hlavu Boleslava Chrabrého. To byl nejlepší den mé strážní kariéry.

Dnešní vojáci si stěžují na těžké batohy. Ha! Moje výstroj vážila tolik co polovina mě. Kroužková zbroj z tisíců malých železných kroužků, kterou bylo třeba čistit od rzi... válením v sudu s pískem. A meč měl v těch dobách cenu celé vesnice i s dobytkem! Ocel byla luxusní zboží. Proto když nějaký bojovník ztratil zbraň, bylo lepší, aby se sám do hradiště nevracel. Ostatně, podívejte se na můj štít, vidíte ty zářezy? To jsou památky na to, jak jsem odrážel útoky našich nepřátel. A teď stojím na stráži tohoto náměstí a hlídám, aby odsud žádný turista neprošel ke katedrále bez úsměvu na tváři. Mou strážní kontrolou jste úspěšně prošli, takže můžete pochodovat dál. Vyfoťte se se mnou, hrdě se narovnejte, jak se na piastovskou družinu sluší, a vyrazte dobýt katedrální návrší. Jen pochodovat svižně, levá, pravá! Ať se vám prohlídka vydaří!

Všechna zastavení